K čemu jsou v dnešní době dobré přechodové rituály?
„A teď je cesta jiná. Život se změnil. Ne úplně, ale rozhodně není stejný. Vlastně už nejsem to malé dítě, co jsem si vždycky myslela, ale už jsem skoro dospělá žena a můžu za sebe brát zodpovědnost a nespoléhat, že to někdo udělá za mě. Učinila jsem ve svém životě změny, kterých nelituji. Vím, že se mám ještě hodně co učit. Abych se pochopila. Abych našla odpovědi. Aby mi ten celý velký svět, ve kterém žiju, přišel více srozumitelný, a ne tak moc divný a složitý. Ale když se na to podívám trošku jinak, je na tom světě krásně. A já cítím obrovskou vděčnost, že tu můžu být.“
Lucka, účastnice kurzu Buď svá
Moment přechodu
Každý z nás v životě prochází různými změnami. Celý život se vyvíjíme, rosteme, pracujeme se skutečností, že se něco mění a my se s tím musíme vypořádat – přijmout to nebo změnit to, co je v našich silách. Některé změny jsou tak drobné, že si jich v běžném životaběhu sotva povšimneme. Jiné vnímáme jako důležité mezníky v našem životě. Ať chceme či ne, tak nějak víme, že život poté už nikdy nebude stejný jako dřív. To tajemné neznámo nás přitahuje a cítíme, že musíme jít tím směrem. Je to (jako) silné volání duše. A zároveň nás na tom něco velmi děsí.
To je moment přechodu. Něco starého odchází, aby mohlo něco nového přijít. Naším úkolem je staré pustit a otevřít se novému. Zůstat v bodě, kdy to staré už není, nefunguje, a to nové se ještě neusadilo, plně nezhmotnilo. V této životní fázi jsme často velmi zranitelní. Potřebujeme někoho, kdo nám objasní, co že se to s námi děje. Někoho, kdo nám takovým procesem pomůže projít a budeme se cítit přijaté a v pořádku v každé jeho fázi. To je role průvodce či průvodkyně přechodovými rituály.
Mystérium rituálu
Přechodový rituál nám dává možnost prožít VĚDOMĚ změnu, která se nám v životě děje. Každé životní období má svůj vývojový úkol, který když jedinec splní, je připraven posunout se dál. Změna se děje tak jako tak, ale tím, že jí dáme vědomou pozornost, můžeme proměnou projít s větším pochopením a lehkostí. Je to bod zastavení, kdy dokážeme docenit to, čeho je na čase se vzdát. Uznat hodnotu cesty, která nás sem dovedla. Dokážeme setrvat v přítomnosti a odevzdat se tomu, co nás přesahuje. Už nejsme tím, čím jsme byli a ještě nevíme, čím se staneme. Otevíráme se vyšším zákonům, tomu božskému v nás s důvěrou ve vyšší vedení. A pak přichází krok do neznáma, kdy s odvahou vstupujeme a tvoříme novou realitu.
Rituál je na jedné straně slovo obestřené tajemným závojem, které nám ukazuje na to, že se děje něco netradičního, výjimečného, co sahá za hranice běžné reality a propojuje nás s tím, co nás přesahuje. Na druhou stranu nás rituály v životě velmi usazují, dodávají nám jistotu a řád. Pomáhají nám najít si své místo ve světě a v současné společnosti.
Dřív byly nedílnou součástí života. Naši předkové znali jejich význam a přikládali jim svou důležitost. Každý významný mezník byl uznán, potvrzen a oslaven. Dnes často netušíme, proč bychom těmto momentům měli svou pozornost dávat. A tak jsme svědky toho, že přechodové rituály začaly z našeho života mizet. Zůstala jen forma bez obsahu.
Rituály dnešní doby
V „moderní“ civilizaci setrvaly prakticky jen promoce, svatby a pohřby, které jsou často jen sledem neosobních úkonů. Přišli jsme o důležité iniciační momenty v našem životě – o možnost uvědomit si důležitý mezník v životě člověka a vědomě prožít změnu, která se v každém z nás odehrává (ať už chceme, nebo ne).
My ale dnes můžeme přechodové rituály do svých životů vracet, oživit formu obsahem. Znovu vdechnout smysl do svého života tím, že budeme vnímat a ctít koloběh života a díky pozornosti přirozenému plynutí světa vnášet více vděčnosti do každodennosti. Více budeme vnímat kouzlo přítomného okamžiku a vážit si toho, co máme, díky tomu, co jsme museli opustit.
Celé to možná zní dost vzletně a neuchopitelně. Ale nemusí to tak být.
Přechodový rituál má své tři jasně dané fáze, kterými je třeba, aby jedinec prošel, pokud se chce posunout na další úroveň – oddělení, přechod a začlení. Aby byl rituál úspěšný, je třeba projít všemi třemi fázemi a zároveň musí mít kolem sebe komunitu lidí, kteří stvrzují změnu, která se udála. Je to třeba, aby rituál fungoval a podpořil vnitřní proměnu. Jak bude konkrétně vypadat pak záleží na konkrétním jedinci, na změně, kterou prochází a na jeho přáních a představách. Žádné dva přechodové rituály nejsou stejné. Je v tom kouzlo jedinečnosti.
Jaké tedy přechodové rituály mohou být?
Nejčastěji se setkáváme s rituály, které rámující důležitá vývojová období:
- Rané dětství – zrození nového člověka (předporodní rituál, porodní rituál, poporodní rituál, přivítání dítěte do rodiny, pojmenování dítěte)
- Střední dětství – vstup do školky a školy související se změnou statusu dítěte a opuštěním blízké rodiny
- Dospívání – rituál přechodu do dospělosti, první menstruace, přijetí zodpovědnosti za svůj život, odchod na zkušenou (viz úvodní citace)
- Dospělost – iniciace duše, vstup do zaměstnání, vstup do manželství (předsvatební rituál, svatební rituál), rozchod
- Zralost – obnovení manželského slibu, menopauza
- Rozchodové rituály – rozvazování pout, rozchod, rozvod
- Stáří a smrt – poslední rozloučení, pohřeb, potrat
Je ale možné takto uctít a oslavit jakýkoliv důležitý moment ve vašem životě – stěhování, přijetí na nové místo či odchod ze staré práce, promoce apod. Kdykoliv, když máme pocit, že potřebujeme uzavřít nějakou kapitolu v životě a jsme připravení začít psát novou, je vhodný čas pro přechodový rituál.
Může mít mnoho podob, ale směřuje k jedinému. Vrací nás k podstatě života.
