Dožínky – 4 tipy, jak oslavit čas sklizně

Dožínky – oslava sklizně. Původně jím bylo označeno ukončení žatvy a nemělo konkrétní datum. Sklízet se začínalo někdy kolem poloviny července a záleželo na hospodáři i počasí. V momentě, kdy bylo vše z pole sklizeno, nastal čas oslav a hodování. Dnes je tento přírodní svátek ukotven v kalendáři na přelomu července a srpna. Keltové oslavují Lughnasad nebo Lammas podle keltského boha oslnivého světla a blesku Lugha. Slované oslavovali Dažboga (Radegasta), boha slunce a úrody. Svoje místo tu má ale i ženský prvek – oslava Matky Země, která nám dává úrodu, bohyně Živy a archetypu mateřství jako takového.

 Dožínky – oslava letošní úrody

Sklizeň je završením vegetační sezóny přírody. Vše, co vyklíčilo, vyrostlo a urodilo je nyní posečeno a uskladněno pod střechou. Primárně se tento svátek vztahuje ke sklizni obilí, které bylo vždy zásadní surovinou pro pečení chleba. Nastává čas poděkovat přírodě za její dary, za hojnost, které se nám dostává a vše postupně zpracovat a uložit na zimu. Následovat ještě bude sklizeň podzimní a následně dočesná a dokopná, ale proč s oslavami čekat? Sklizeň posledního snopu obilí byla vždy velká událost pro celé hospodářství a celou vesnici.

Poslední snop nato ženy mlčky podžínaly a za zpěvu odnášely na usedlost, kde jej předaly s vinšem hospodáři. V některých krajích se oblékala tzv. bába (nevěsta, žebrák). Poslední snop obilí z úrody děvčata oblékla do starých šatů a ozdobila pentlemi, květinami, jeřabinami a posadila ji na žebřiňák, který odvážel z pole poslední úrodu. Děvčata pletla ohromné věnce z obilných klasů. Vázaly se do nich všechny druhy obilí, které na polích hospodář pěstoval. Do věnce se vplétalo luční kvítí, jeřabiny, myrta, ovoce, nebo malé koláče. Dožínkový věnec potom při zahájení oslav předala nejkrásnější a nejvýřečnější děvečka hospodáři. Uchovával se až do Štědrého dne a byl součástí svátečního stolu. Pak se roztrhal a sláma se dala dobytku, zrní z klasů se uchovalo do jara, kdy se přidalo pro požehnání úrody do osiva. Pro žence a žnečky hospodář pochopitelně přichystal slavnostní hostinu. Na stole bylo vždy dostatek svátečního pečiva z nové mouky, v našem prostředí např. buchty a koblihy. Mezi pokrmy však v žádném případě nesmělo chybět ani maso z obřadně zabitého zvířete.

Dožínkový věnec

Dožínkový věnec pro naše předky znamenal kruh života, neustálé střídání cyklů a životodárné slunce. Symbol hojnosti pro domácnost, vděčnost za úrodu a přirozeného koloběhu přírody.

Vytvořte si jej i v dnešní době. Upleťte si věnec nebo bábu jako symbol Matky Země doma. Vpleťte do něj poděkování za vaši letošní úrodu. Vneste jej jako symbol hojnosti do svého domova.

Je to čas oslavy naplnění, dokončení, potvrzení – završení veškeré tvůrčí činnosti.

Ale také uvědomění si skutečnosti, že nic netrvá věčně. Dny se začínají krátit, světla poprvé viditelně ubývá. Sklizená pole vypadají střídmě. Ruku v ruce s oslavou hojnosti přichází i potřeba se něčeho vzdát, odevzdat jako protiváhu něco, co je nám drahé. Obětovat přírodě a obdarovat ji za její dary.

Obětinka přírodě

Tak jako zrno, které rukou člověka během sklizně „umírá“, umírá v podobě oběti ta část nás, kterou dobrovolně odevzdáme, abychom se mohli posunout dál. Oběť ovšem neznamená položit na oltář něco, co nepotřebujeme. Musí to být vždy něco, co je nám cenné a důležité.

Zkuste i vy vzdát úctu přírodě a jejím darům v podobě malé oběti – může to být nejkrásnější kousek úrody, kus čerstvě upečeného chleba, uvitá kytice…

Je to čas hojnosti a vděčnosti.

Kdy jindy se zastavit a zvědomit si, co všechno máme k dispozici, čeho všeho se nám dostává, když ne nyní?

Vděčnost v každém pohybu

Zkuste se aspoň na chvíli dívat na svět očima vděčnosti. Vnímat, co z toho, co děláte a zpracováváte se děje díky přírodě. Vnímat jak velký to je DAR a že není samozřejmé, že se to takto děje. Můžete si z toho udělat celodenní hru s dětmi nebo téma pro setkání s rodinou či přáteli.

Upečte chleba, koláče, uvařte si s plným vědomím něco dobrého…

Pokud bychom čas sklizně a léta měli přirovnat k nějakému období v životě – byl by to čas spojený s péčí a mateřstvím. Tou paralelou je Matka Země, která se o nás stará a vyživuje nás plně svými plody. Bez podmínek nám dává do rukou vše, co potřebujeme. Může to tedy být krásnou příležitostí uctít Zemi jako Matku a uctít i princip mateřství v každé z nás, ať už máme vlastní děti, nebo ne.

Archetyp pečující Matky

Každá v sobě tu pečující náruč a energii máme. Minimálně jednou do měsíce. Pojď ji uctít nejlépe tím, že si sama dopřeješ jakoukoliv péči. Může to být cokoliv malého – voňavá koupel, vyživující masáž, dobrý čaj či káva.

Tvoje tělo je ten nejdokonalejší dar země, který máš k dispozici.

Je prakticky jen na Tobě, jak tento čas prožiješ a jaký význam mu dáš.

Způsobů je celá řada, já jsem zmínila a naťukla pár základních principů.
Nech se vést svou intuicí.

Pokud bys chtěla prožít Dožínkový čas a jeho oslavu v ženském kruhu se mnou, podívej se do aktuálních akcí a přidej se 🙂

Přeji Ti požehnaný čas sklizně.